Bez vody v Negevské poušti
Bez vody v Negevské poušti
I přes problémy, kterými je stát Izrael poslední dobou stíhán je stále každoročně cílem řady návštěvníků, někteří zde hledají biblickou historii, jiní krásné pláže Eilatu. Najdou se ale i tací, kteří hledají něco nezvyklého a právě pro ně by mohla být návštěva Negevské pouště.
Tato pustina zabírá téměř celou jižní polovinu země a je i hlavní částí jižního distriktu země. Ten má rozlohu 14 000 kilometrů čtverečních (20 tis. má celý stát Izrael), ale žije zde jen něco málo přes půl miliónu lidí (tedy 1/8 obyvatelstva). Při pohledu na rozsáhlé pláně bez vody se ostatně není ani čemu divit, zde by rozhodně naše známá pohádka sůl nad zlato dostala jinou formu. Samozřejmě i zde se najdou výjimky v podobě malých oáz (buď využívají vodu přivedenou ze severu země z Genezaretského jezera a nebo omezených místních zdrojů) a pak také několik málo dní, kdy i zde prší. V ten moment se mračna doslova protrhnou a celá pustina ožije, ovšem jen na krátko, než zdrcující vedro opět všechen život zatratí. Vedro je také jedním z nejrizikovějších faktorů při pobytu na poušti, v každém případě se turistům doporučuje pít velké množství tekutin a pobyt venku omezit v poledních hodinách na minimum.
Vraťme se ale k samotné poušti, jak vidíte na fotografiích jako by se o poušť ani nejednalo – kde je ten písek a nekonečné duny? Samozřejmě máte pravdu, chyba je na mé straně, při popisu jsem zapomněl na jedno přídavné jméno: kamenitá. Nehledejte zde proto žádné obrovské plochy pokryté pískem, ale „jen“ kamení.
Samozřejmě nejen kamení, i přes svou nehostinnost se zde již od pradávna vyskytují lidská osídlení. To největší se rozrostlo z původních několika tisíc obyvatel až na dnešní 120 tisícové „velkoměsto“ s vlastní univerzitou a jmenuje se Beerševa. Ačkoliv by název mohl zavádět někam jinam, překlad zní „Sedm studní“. Podle Starého zákona se zde usadil Abraham, praotec Židů. Po něm je také pojmenována místní studna, která je společně s beduínským trhem jedním z největších lákadel města.
My jsme ale přece nechtěli trávit čas ve městech, poušť a její historie vás čekají hned za branami. Mezi jinými např. poušť Sin, kde Mojžíš „dvakrát udeřil svou holí do skaliska a vytryskl proud vody (4. kniha Mojžíšova). Zde také najdete kaňon Ein Avdat, který je národním parkem. Nabízí se zde nezapomenutelný zážitek při přímém kontaktu s pouští (nezapomeňte na vodu).