Kalendář
Původně židé počítali svůj letopočet od vyjití z Egypta nebo od izraelských králů. Později začali počítat roky od stvoření světa a toto počítání trvá i dnes, přičemž toto číslo je symbolické. Židé mají luno-solární kalendář, dělí se na 12 či 13 úseků dle jednotlivých fází měsíce, měsíc začíná novem. Začátek roku byl původně na podzim, ale vlivem Babylóňanů se přesunul na jaro. V dnešní době židé mají: občanský rok (začíná na podzim), Liturgický rok (začíná na jaře - 1 nisan). Hlavní židovské svátky (Pesach, Sukkót, Šavuot) jsou spojeny s určitým datem a nikdy se nemění.
Názvy měsíců - občanský rok
1) TIŠRI - 30 dnů (plný měsíc) asi konec září a začátek října.
1. - 2. tišri - Roš há-šannah - židovský Nový rok (hlavní den).
10. tišri - Ióm Kippur - den smíření; je to den přísného postu, celý den jsou bohoslužby
15. - 22. tišri - Sukkót - svátek stánků, radostný svátek
23. tišri - Simchat thóra - svátek radosti z Tóry.
2) MARCHEŠVAN - 29 dnů
3) KISLEV - 30 dnů
4) TEVET - 29 dnů
2. tevet - Chanuka - židovské vánoce, den posvěcení chrámu za Judy Makabejského.
5) ŠEVAT - 30 dnů
6) ADAR - 29 dnů (koresponduje s naším únorem)
14. adar - svátek Purim - vyvraždění židů v bab. zajetí.
V přestupném roce se sem vkládá 13. měsíc - Adar II.
7) NISAN - 30 dnů
14. - 15. nisan - Pesach - židovské velikonoce.
8) IJJAR - 29 dnů
9) SIVAN - 30 dnů
6. - 7. sivan - Šavuot - svátek týdnů
10) TAMUZ - 29 dnů
11) AV - 30 dnů
9. av - Den smutku - vzpomíná se na hlavní katastrofy v židovských dějinách
12) ELUL - 29 dnů