Svatá pouť do Mekky
Svatá pouť do Mekky
Hadždž je jeden z pilířů islámu. Každý dospělý muslim musí pouť nejméně jednou za život podstoupit, pokud si to může dovolit a je toho fyzicky schopen. Každý rok se v Mekce, nesvatějším místě islámu, shromáždí skoro dva miliony muslimů, aby se zúčastnili události, ve které se spojuje zbožnost a vášeň.
Mnoho muslimů šetří peníze na pouť mnoho let, často kvůli ní cestují tisíce kilometrů. Jakmile přijedou, musejí při provádění rituálů hadždž čelit davu i nesnesitelnému horku pouště. Pro Saúdskou Arábii, která pouť hostí, je to velká událost. Saúdští panovníci jsou si vědomi své odpovědnosti coby strážců muslimského svatého místa. Ohromné množství poutníků přináší velké problémy. V minulých letech během pouti zemřely desítky lidí. Příčinami byly demonstrace, požáry, panika nebo jen prudké slunce a dehydratace. V roce 1987 byly během pouti hadždž při potyčkách mezi saúdskými bezpečnostními silami a íránskými demonstranty zabity stovky lidí. Saúdské úřady nyní zveřejnily systém kvót, aby počet poutníků snížily. Také se snažily, ač neúspěšně, z pouti vytěsnat politiku.
Aby mohli poutníci vykonávat rituály spojené s hadždž, je potřeba, aby se dostali do stavu zvláštní rituální čistoty. Toho dosáhnou tím, že vyhlásí úmysl vykonat hadždž, oblečou si bílý oděv z nesešívané látky a řídí se určitými pravidly. Poutníkům je mimo jiné zakázáno:
- Mít pohlavní styk
- Holit se a stříhat si nehty
- Používat parfém či vonné oleje
- Cokoli zabíjet nebo lovit
- Prát se a hádat se
- Ženy nesmějí zahalovat tvář, i když to ve svých zemích dělají
Jakmile poutníci vejdou do areálu Velké mešity v Mekce, musejí sedmkrát obejít Kaabu (hranolovitá stavba uprostřed nádvoří mešity potažená černým brokátem) proti směru hodinových ručiček. Tento rituál je známý jako tavaf. Poutníci také sedmkrát proběhnou chodbou ve Velké mešitě, což připomíná, jak Hagar, žena proroka Abraháma, hledala zdroj vody.
Den 1: Krok první
Osmého dne měsíce dhú’l-hidžadža podle islámského kalendáře přicestují poutníci do Miny a zůstanou zde do úsvitu následujícího dne.
Den 2: Zastavení v údolí Arafat
Poutníci poté cestují do údolí Arafat, kde zůstávají a setrvávají pod širým nebem v modlitbách k Alláhovi a v meditacích. Na konci dne se přesunou do Muzalifu, kde stráví noc. Za celý den poutníci musejí shromáždit 70 kamínků, které použijí další den.
Den 3: Kamenování ďábla
Ráno se poutníci vrátí do Miny a kamenují pilíře pojmenované Džamarát, které představují ďábla. Pilíře stojí na třech místech, kde, jak poutníci věří, ďábel pokoušel proroka Ismaela. Věřící také obětují zvíře, obvykle ovci nebo kozu. Má to připomenout situaci ze Starého zákona, kdy Abrahám málem obětoval svého syna a Bůh místo něj přijal ovci. Dnešní poutníci mnohdy zaplatí někomu, aby za ně zvíře zabil. Poutníci si oholí hlavy, nebo si alespoň odstřihnou pár vlasů a vracejí se do Velké mešity v Mekce k dalšímu rituálu távat, kdy obcházejí Kaabu. Večer cestují zpět do Miny a tam přečkají noc.
Dny 4 a 5: Mina
Čas tráví poutníci v Mině a každý den kamenují pilíře představující ďábla. Jestliže se někteří poutníci nevrátili do Mekky, aby obcházeli Kaabu, učiní tak čtvrtý nebo pátý den.
